Princip měření stálobarevnosti při stírání za sucha, za mokra a v alkalickém potu.
(UNI EN ISO 11 640, UNI EN ISO 11 641)
Vzorek hovězí usně, usazený v měřícím přístroji, je stírán referenčním vzorkem vlněné plsti. V měřícím přístroji se zadá konkrétní tlak a stanovené množství setření. Za setření se považuje pohyb vlněné plsti vpřed a vzad. Po uplynutí zkoušky se hodnotí barevná změna hověziny i plsti, případně jiná viditelná změna povrchu nebo jeho poškození. Barevná změna se hodnotí vůči stupnici šedých barev. Stupnice se skládá z devíti párů šedých vzorků, z nichž každý představu barevný rozdíl a kontrast. Hodnocení sestupně: od 5–žádná vizuální změna až po 1–velká vizuální změna. Stupnice je pak rozdělena 5, 4-5, 4, 3-4, 3, 2-3, 2, 1-2, 1 (EN ISO 105-A05).
Co hodnota stálobarevnosti o usni napoví?
Číslo 5 značí minimální barevnou změnu při silném zatěžování. Useň bude získávat patinu pomaleji.
Použití: Intenzivní používání, časté čištění
Číslo 1 značí vysokou barevnou změnu při minimálním zatěžování. Useň bude získávat patinu rychleji.
Použití: šetrné používání
Princip měření odolnosti proti přetržení
(EN ISO 3377-1)
Výchozí vzorek hovězí usně, s přesně stanovenými šířkovými a výškovými rozměry, se za pomocí nože nařízne, a to do 2/3 délky a 1/2 šířky celého výchozího vzorku. Připravený vzorek se usadí do měřícího přístroje oběma vzniklými cípy tak, aby jeden z cípů byl upevněn v kleštinách měřícího přístroje směrem vzhůru, druhý v kleštinách směřujících směrem dolů. Po započetí zkoušky se od sebe kleštiny vzájemně vzdalují, tím mezi cípy vzniká trhlina, která od sebe postupně oba díly oddělí. Výsledkem zkoušky je potřebná síla pro přetržení zkušebního vzorku. Minimální přípustná síla, která je potřebná pro přetržení vzorku usně, je normou stanovena na 20 N.
Co hodnota odolnosti proti přetržení o usni napoví?
Hodnota síly potřebné pro přetržení vzorku vyšší než 20 N je známkou dobré odolnosti usně ve švech a při napínání kůže během používání.
Princip stálobarevnosti na světle
(EN ISO 105-B02)
Vzorek hovězí usně, umístěný v přístroji s xenonovou výbojkou, je v kontrolovaných podmínkách, spolu s referenčními vzorky, uměle exponován světelným zářením v intenzitě běžného denního světla. Vystavení usně umělému záření slouží ke stanovení vlivu světla na barvu zkušebního vzorku. Barevná změna se hodnotí vůči stupnici modrých barev. Stupnice se skládá z devíti párů modrých vzorků, z nichž každý představuje barevný rozdíl a kontrast. Hodnocení sestupně: od 5–žádná vizuální změna až po 1–velká vizuální změna.
Stupnice je pak rozdělena 5, 4-5, 4, 3-4, 3, 2-3, 2, 1-2, 1 (EN ISO 105-B02).
Co hodnota stálobarevnosti na světle o usni napoví?
Číslo 5 značí minimální barevnou změnu. Useň bude v čase lépe odolávat vystavení slunečnímu záření.
Číslo 1 značí vysokou barevnou změnu. Useň bude v čase měnit svoji přirozenou barvu, vznikne patina.
Princip měření ohybové odolnosti
(EN ISO 5402)
Zkušební vzorek hovězí usně, s přesně stanovenými šířkovými a výškovými rozměry, upínáme do přístroje tak, aby useň vytvářela pomyslný profil tvaru V. Spodní část vzorku je upnuta ve statické poloze, vrchní části zkušebního vzorku jsou upnuty do dynamicky pohybujícího se mechanismu, který koná kyvadlový pohyb ze předu dozadu v rozmezí několika jednotek centimetru. Kombinace upnutí vzorku do tvaru V, a kyvadlového pohybu přístroje, simuluje reálné prostředí záhybů u čalouněného nábytku a jejich namáhání při běžném používání usednutí-vstávání. Hodnotu ohybové odolnosti norma uvádí v množství cyklů, které useň, bez známek poškození, vydrží.
Co hodnota ohybové odolnosti o usni napoví?
Vyšší hodnota množství cyklů značí pomalejší vznik patiny a opotřebení usně.
Nižší hodnota množství cyklů rychlejší vznik patiny a opotřebení usně
Princip měření zápalnosti usně
(BS 5852)
Zkouška se provádí ve zkušební skříni s přesně stanoveným průtokem vzduchu. Useň, společně s výplní čalouněného nábytku, se vkládá do zkušební skříně tak, aby vytvořila malou sedací soupravu. Zdroje vznícení jsou umístěny v místě průniku sedáku s opěradlem, které společně svírají standardní úhel 90°. Běžně je na zkušební čalouněný nábytek umístěno šest zdrojů vznícení, které se od sebe odlišují typem zapálení – přímé plameny plynového hořáku, zapálená dřevěná dřívka v pomyslném ohništi. Během zkoušky plynovým plamenem nesmí zkušební sedací souprava doutnat déle než 30 minut od začátku zkoušky. U dřevěného ohniště nesmí čas přesáhnout 60 minut. Zkušební sestava nesmí vykazovat známky zuhelnatění většího než 100 mm v jakémkoli směru kromě směru nahoru od zdroje vznícení. Plynové plameny se odstraní po 40 sekundách (zdroj zapálení 2) nebo 70 sekundách (zdroj zapálení 3). Žádné hoření nesmí pokračovat déle než 120 sekund po odstranění trubice hořáku. Žádné hoření nesmí pokračovat déle než 10 minut po zahájení zkoušky se zdrojem vznícení 5 (13 minut se zdrojem vznícení 6-7) .
Co nám měření zápalnosti o usni napoví?
Useň splňující normu pro měření zápalnosti je vhodná i do komerčních prostor, podlého normám na požární úseky a je bezpečnější, nežli useň bez testu zápalnosti.
Výše uvedené principy jsou základními zkouškami vyhodnocení hovězích usní dle doporučených státních norem. Mohou být doplněny dalšími, více specifickými způsoby zkoušení, případně metodami, jako například stálost vůči kapce vody (UNI EN ISO 15700), přilnavost (UNI EN ISO 11644), odolnost vůči ohýbání za studena (UNI EN ISO 17233) apod. Avšak pro základní potřeby uživatele postačí výše uvedené elementární zkoušky.
Výše sepsaný článek uvádí základní pojmy, se kterými se setkáte nejen u nás na showroomu, ale i u nás na webový stránkách. Pojmy Vám poslouží jako základ pro snadnou orientaci v hovězích usních. Celé portfolio usní najdete zde: https://qlinterier.cz/typ/potahove-latky/kuze/#produkty
